Principy otevřeného software jsou velmi blízké akademickému prostředí, proto v počátcích vznikal otevřený software hlavně na univerzitách, jako práce studentů a profesorů, a byl především na univerzitách používán.
Když s rozvojem a rozšiřováním Internetu začaly vyvstávat potřeby stabilně a efektivně zajišťovat stále více využívané internetové služby, začali stále častěji používat svobodný software pro svá řešení i komerční poskytovatelé Internetu. Otevřené softwarové produkty tak dnes zajišťují chod většiny internetových služeb a bez nadsázky lze říci, že bez otevřeného software by dnešní Internet neexistoval.
Od druhé poloviny devadesátých let se uživatelská základna otevřeného software začíná rychle rozšiřovat i o běžné domácí uživatele osobních počítačů, především díky rapidnímu vývoji komfortních grafických uživatelských prostředí.
Otevřený software pro řešení svých potřeb v oblasti informačních technologií využívají ve stále větší míře i soukromé společnosti od těch nejmenších až po velké nadnárodní korporace. Velmi často je používán pro bezpečné zpřístupnění internetových služeb ve firemní síti, k zajištění komunikace mezi pobočkami či pro spolehlivé centrální ukládání firemních dat.
Svobodný software také podporují vlády mnoha zemí jako doporučenou volbu pro použití ve vládních institucích.